|
|
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích
Mičková, Jana ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifiky vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích. Cílem bylo zjistit, jaké je postavení vlastníků pozemků ve zvláště chráněných územích. Práce je zaměřena především na podmínky, povinnosti a omezení, které dopadají na vlastníky pozemků ve zvláště chráněných územích, včetně kompenzací, které jim za taková omezení náleží. Práce také představuje některé další instituty, které mohou být při ochraně přírody a krajiny využity. Jsou analyzovány právní předpisy veřejného i soukromého práva, s důrazem na právo veřejné, jehož součástí jsou i právní předpisy upravující ochranu přírody a krajiny. Využita je i judikatura, která řeší oblast ochrany přírody a krajiny a vlastnického práva. Hlavní částí práce je analýza specifických práv a povinností pro vlastníky pozemků ve zvláště chráněných územích. Práce také rozebírá postavení vlastníků při samotném vyhlašování zvláště chráněných území. Zmíněny jsou i kompenzace, které vlastníkům v případě omezení jejich vlastnického práva z důvodu ochrany přírody a krajiny náleží. Záběr tématu je značně široký, proto byla zmíněna ta nejdůležitější specifika. V práci je rovněž nastíněno, jakým způsobem by se v některých případech mohla právní úprava vylepšit. Klíčová slova: vlastnictví, zvláště chráněná území, ochrana přírody a krajiny
|
|
|
Temporální vývoj záborů zemědělské půdy ve vybraném území a jeho dopady na krajinu
Marek, Libor
Tato diplomová práce se věnuje tématu záboru zemědělské půdy pro novostavbu obchvatové komunikace obce Čebín a výstavbu rodinných domů. V literárním přehledu jsou vymezeny základní pojmy a prameny právní úpravy záboru a ochrany půdy. Těžiště práce spočívá v rozboru záboru zemědělské půdy pro stavbu silničního obchvatu Čebína, včetně výstavby rodinných domů a jejich dopad na krajinu a biodiverzitu. V praktické části bude řešena problematika trasování silničního obchvatu Čebína. V rámci práce byla použita data poskytnutá Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje. Podle vypracovaných výsledků budou provedena porovnání vývoje využití zemědělské půdy v daném území i vyhodnocení bonity zemědělské půdy. Dále bude silniční obchvat zhodnocen zejména z hlediska temporálního vývoje záboru půdy a jeho dopadů na krajinu a životní prostředí. Práce vychází z územních plánů a záměrů dopravní infrastruktury. Závěr práce přináší návrhy de lege ferenda.
|
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti při ochraně přírody a krajiny
Bednářová, Blanka ; Damohorský, Milan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza právních nástrojů omezení vlastnického práva vlastníka nemovitosti, které má původ v ochraně přírody a krajiny. Práce je členěna na 7 kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola vymezuje zakotvení jednotlivých institutů v ústavním pořádku České republiky. Třetí kapitola pojednává o konfliktu základních práv. Čtvrtá kapitola vymezuje základní instituty, jejich základní složky a právní zakotvení v soukromém či veřejném právu. Pátá kapitola uvádí jednotlivá omezení vlastnického práva k nemovitosti plynoucí z různých právních předpisů. Tato kapitola se dělí na analýzu zákona o ochraně přírody a krajiny z obecného pohledu, dále je dělena na obecnou, zvláštní a individuální ochranu, Naturu 2000. Pátá kapitola v jednotlivých částech obsahuje praktické příklady úpravy jednotlivých území, které přibližují analyzovanou problematiku. Šestá kapitola popisuje omezení vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny dle dalších právních předpisů. Závěr práce obsahuje srovnání jednotlivých institutů, které omezují vlastníka nemovitosti, posouzení jeho ústavnosti, přiměřenosti a aktuálnosti. V závěru jsou uvedeny také návrhy de lege ferenda k dané problematice.
|
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Právní úprava ochrany biodiverzity ex situ
Hronová, Ivana ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Právní úprava ochrany biodiverzity ex situ Abstrakt Tato diplomová práce je věnována právní úpravě ochrany biologické rozmanitosti na mezinárodní, evropské a převážně vnitrostátní úrovni, ve vztahu k ochraně ex situ. Cílem práce je představit a přehledně uspořádat právní úpravu ochrany biodiverzity se zaměřením na druhovou ochranu živočichů a rostlin ex situ. Dílčími cíli jsou poté úvahy de lege ferenda v reakci na nalezené nedostatky zákonné úpravy v České republice spolu s komparací vybraných ustanovení slovenského a českého právního řádu. Celkově by práce měla vést k zamyšlení nad důležitostí ochrany biologické rozmanitosti a zaměření pozornosti na programy, zařízení a jiné způsoby věnující se ochraně ex situ. Text diplomové práce je rozdělen do čtyř částí. První část je věnována základním pojmům jako biodiverzita a její úrovně, či bližšímu vymezení podstaty ochrany in situ a ochrany ex situ. Dále je pojednáváno o celosvětovém problému vymírání druhů a celkovém úbytku biodiverzity spolu s důležitostí její ochrany. Obsahem druhé části jsou poté prameny mezinárodního práva a práva EU v oblasti ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Pozornost je věnována obecné právní úpravě na mezinárodní a evropské úrovni, výčtu základních právních předpisů spolu s uvedením těch, které se blíže věnují ochraně...
|
|
|
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR
Vítek, Tomáš ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava druhové ochrany přírody v ČR Abstrakt Diplomová práce se zabývá právními nástroji druhové ochrany rostlin a živočichů uplatňovanými v České republice. V úvodu vymezuje druhovou ochranu a její pozici v širším rámci ochrany přírody a biodiverzity a věnuje se problematice pojmu druh v kontextu biologickém a právním. Následuje historický přehled vývoje druhové ochrany na českém území od nejstarších právních předpisů přijatých v 19. století do roku 1992, kdy nastoupila účinnost současné právní úpravy. Obecná část práce končí přehledem aktuálních právních předpisů relevantních pro druhovou ochranu rostlin a živočichů, a to předpisů mezinárodních, evropských a českých. Klíčová část práce se věnuje popisu a analýze nástrojů obecné druhové ochrany a zvláštní druhové ochrany podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Práce nejprve rozebírá nástroje obecné druhové ochrany, včetně problematiky invazních a nepůvodních druhů. Nedílnou součástí práce je stručný exkurz do jinak velmi obsáhlé problematiky dovozu, vývozu a obchodu s ohroženými druhy, která je upravena zejména nařízením Rady (ES) o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi. Následně je pozornost věnována zejména základním a bližším ochranným podmínkám zvláště chráněných rostlin a živočichů,...
|
|
|
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích
Allohová, Natálie ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Specifika vlastnictví pozemků ve zvláště chráněných územích Diplomová práce se zabývá specifiky spojenými s vlastnictvím pozemků ve zvláště chráněných územích. Cílem je popsat a analyzovat instituty, se kterými se vlastník pozemku ve zvláště chráněných územích nejčastěji setká. Diplomová práce též poukazuje na specifika spojená se státem jako vlastníkem pozemků ve zvláště chráněných územích. První kapitola je úvodem do problematiky. Zaměřuje se na vysvětlení východisek právní úpravy zvláště chráněných území, na které je pak v dalších kapitolách navázáno. Druhá kapitola prvně poskytuje základní vymezení, kdo může být subjektem vlastnického práva k pozemkům ve zvláště chráněných územích. S ohledem na význam státu jako vlastníka pozemků ve zvláště chráněných územích je zbytek kapitoly věnován této jeho roli. Jsou zde představeny klíčové instituty, které stát využívá k tomu, aby naplnil cíl státu vlastnit co největší podíl půdy v nejcennějších zvláště chráněných územích. Právní úprava zvláště chráněných území je významným omezením vlastnického práva. Proto je na úvod třetí kapitoly obecně pojednáno o problematice omezení vlastnického práva. Na to je dále navázáno výkladem o omezeních, které plynou z části šesté zákona o ochraně přírody a krajiny. Je zde poukázáno i na možnosti, jak se může vlastník,...
|
|
| |
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny
Hrabánková, Monika ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Omezení práv vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny Tato diplomová práce se zabývá omezeními práv vlastníka nemovité věci, která sledují ochranu životního prostředí, konkrétně ochranu přírody a krajiny. V této diplomové práci je jako jedno ze stěžejních témat rozebrán způsob, jakým je v českém právním řádu přistupováno k vyvažování ochrany přírody a krajiny a ochrany vlastnického práva. Nalezení způsobu, jak udržovat tyto dva zájmy v rovnováze, je jedním z důležitých kroků pro trvale úspěšnou ochranu přírody a krajiny. Tato část diplomové práce je zaměřena na obecnou úpravu omezení vlastnického práva, podmínky pro jeho omezení, rozlišení vnitřních a vnějších omezení vlastnického práva a související porovnání obecného a veřejného zájmu. Tento rozbor je doplněn vymezením pojmů, které jsou pro uchopení této problematiky důležité (například životní prostředí, vlastnické právo, nemovitá věc). Dalším stěžejním tématem této diplomové práce je rozbor konkrétních omezení, která vlastníku nemovité věci vyplývají ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Diplomová práce obsahuje průřezový výběr jednotlivých omezení vlastnického práva, která jsou pro větší přehlednost rozdělena do skupin podle toho, jakým způsobem omezují vlastníka ve výkonu jeho vlastnického práva. U každého...
|
|
|
Rekreačně turistické využívání centrálních částí KRNAP a CHKO Beskydy
Svobodová, Božena ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením návštěvnosti centrálních částí Krkonošského národního parku v letních měsících pomocí tříletého periodického monitoringu a v rámci ojedinělého šetření zhodnocením návštěvnosti chráněné krajinné oblasti Beskydy. Srovnává výsledky z těchto chráněných území navzájem a s dalšími vybranými národními parky v Severní Americe, Austrálii a v Evropě. Zaznamenáváno bylo kvantitativní zatížení vybraných lokalit v KRNAP (Luční bouda, Labská bouda a U čtyř pánů) a CHKO Beskydy (Pustevny), na těchto lokalitách pak probíhaly řízené rozhovory s návštěvníky. Díky použité metodě byla získána vysoká návratnost (kolem 92 %). Zaznamenáno bylo celkem 44 281 pěších turistů, nejfrekventovanějšími stanovišti v KRNAP byla shledána Luční bouda a U čtyř pánů. Přesto se svou aktuální situací nemohou rovnat stanovišti Pustevny, které převyšuje jednotlivé lokality KRNAP téměř dvojnásobně. Dále byla statisticky zjištěna závislost některých odpovědí na demografických charakteristikách populací respondentů. Z toho byly vyvozeny jednak závěry platné zejména pro uvedené populace návštěvníků, ve srovnání s ostatními chráněnými oblastmi byly vysloveny také závěry o participantech cestovního ruchu horských chráněných území vůbec. Tyto závěry z diplomové práce budou poskytnuty Správě KRNAP a CHKO...
|
host ::
RSS.